Óda na Boha, na zemi a na vesmír, na Boha stvořitele všech věcí
Óda na Boha, na zemi a na vesmír, na Boha stvořitele všech věcí 17. února 2024 V majestátním tichu rozednění, zatímco první paprsky slunce jemně hladily vrcholky hor, se tichá modlitba vznáší k nekonečnému nebi. V srdci této modlitby rezonuje óda na Boha, stvořitele všech věcí, strážce vesmíru. Oči pozdvižené k jiskřícím hvězdám, ruce sepjaté v oddanosti, slova pomalu vznikají v srdcích těch, kteří se sklánějí před božskou velikostí. Neboť v tomto slavnostním okamžiku cítí přítomnost něčeho většího, než jsou oni sami, něčeho, co zahrnuje celé stvoření. „Ó ty, stvořiteli nebes a země, obracíme se k tobě touto pokornou modlitbou“, s úctou, dej nám pocítit sílu vesmíru zjevenou každým závanem větru a každým úderem srdce. Vzpomeňme na dávné legendy, příběhy předávané z generace na generaci, které vyprávějí o zrodu vesmíru a stvoření života. vzpomeňme si na mýty a příběhy, které oslavují krásu přírody a božskou moudrost. V této ódě na Boha vyjadřujeme svou vděčnost za dary...